Vytisknout
Kategorie: Dokončené projekty
Zobrazení: 2258

Učebna vedle laborky chemieZahájení v aule.
Než se dostanu až na "Den poté", musím se vrátit na "Ten den".
"Ten den"
začal hromadou zařizování. Vše bylo sice připraveno a domluveno dostatečně předem, ale ani výborná bůčková pomazánka, ani chleby, ani soudek s pivem z Pivovaru Antoš (díky Pepo), nedojdou do školy pěšky. Dusík se také sám nepřepraví, a to nemluvím o vuřtech a spoustě dalších drobností. Je s podivem, jak ten čas letí. Do všeho zařizování a stěhování přicházely zprávy od fluktuujícího Pavla, který se sunul vlakem odkudsi z Aše, z lovu německých myší. To, že sraz byl ráno v 10:00, ho celkem nevzrušovalo. Pravdou je, že se mu podařilo přijít alespoň včas, před začátkem akce.

Ještě kolem poledne jsme v tichosti ( někteří i nahlas ) toužili po tom, aby přišlo alespoň 30 lidí. Krtek, snad opojen nadýchaným dusíkem, tvrdil něco o 50 lidech. Ostatní ho v tuto chvíli považovali za blázna. Jen to, že měl celou akci natáčet, ho zachránilo od elektrošoků. Ti, co tvrdili, že budeme rádi za 30 lidí, argumentovali, že ve stejném termínu jsou taneční, v Bunkru je koncert a na hvězdárně probíhá také Noc vědců. To Krtka sice trošku zaskočilo, ale dál si trval na své padesátce. Asi vycházel z toho, že koupil 50 vuřtů.
V půl šesté večer dorazili "naši vědci". Po ubytování a krátkém seznámení s místním pivovárkem se přesunuli do školy a celkem spokojeně si pochvalovali, že pro 30 lidí ( Krtek pořád trvá na 50) se dobře přednáší. Sedmá odpolední se blížila, a škola se pomalu začínala plnit skupinkami hostů. Když jsme nakukovali do auly, kde naše Noc vědců zahajuje, nestačili jsme žasnout. Aula byla skoro zaplněná, to znamená, že na začátek dorazilo přibližně 120 lidí. Krtek byl v rauši, a ihned vyslal ochotné majitele bufetu nakoupit další vuřty. Po krátkém úvodu se návštěvníci rozdělili na dvě skupiny. To proto, aby se děti, které přišly v doprovodu dospělých, nenudily na přednášce o urychlovačích. Pro ně byl po dobu přednášky zajištěn blok zajímavých pokusů v Laborce. Jaké asi bylo překvapení Zuzky a jejích pomocníků, když se do laboratoře nahrnulo asi 50 dětí a několik rodičů. Zuzka operativně rozdělila skupinku do laborky chemie a do vedlejší učebny, kde se za účasti Pavla, Minikrtka, Marka a Martina předváděly pokusy našich Laborek. Mezitím v aule probíhala skvělá přednáška a diskuze o urychlovačích, a o naší výrobě plexiblesků na urychlovači. Na chodbě před aulou byl připraven Petey a jeho pomocníci s ukázkou naší metrové elektrostatiky a s RGB projektorem. V učebně fyziky měl Prochy Jakubův žebřík vysoký 2 metry. V učebně v prvním patře si mohli návštěvníci zahrát proti pingpongovému robotu, v učebně biologie probíhalo pozorování pod mikroskopy a prohlídka zajímavostí ze sbírek školy, ve sklepě bylo možné zkusit překonat naši laserovou mříž. Na dvoře školy se kontinuálně opékaly vuřty a v pravidelných intervalech zde vystupoval ohňošoumen. V průběhu noci přicházely další skupinky lidí - asi z tanečních. Po 22. hodině počet lidí gradoval. Naší Nocí vědců se tak přišlo pobavit přibližně 160 lidí. V půlnoci byly vyhlášeny výsledky soutěže a oficiální část akce končila. Kupodivu se někomu nechtělo moc odcházet. Skupinky diskutujících se rozešly kolem půl druhé. Ti, co přespávali ve škole se pomalu přesunuli do tělocvičny, kde se chrupkalo až do rána do 8:30.
Největší sranda byla s nejmaldšími členy Laborek, kteří si takto naplánovali program na noc:
Minikrtek: "... to už nemá cenu chodit spát, budem do rána vzhůru a vyspíme se zejtra... "
Marek Zuna: "... jo, protože by sme ráno nevstali ..." 
Vojta Hýka: " ... budeme něco dělat ... "
Krtek:" ... tak na to zapomeňte, tady bude klid ... "
Matěj Bartoň:" ... hlavně musíme zůstat sedět, jinak kdo si lehne, ten usne ..." 
Jak to dopadlo vidíte na fotkách.
3 těla  1 tělo
Den poté.
Ráno jsem se vzbudil v tělocvičně, ve které bylo ještě hrobové ticho. Na matracích doskočiště bylo naskládáno několik těl (Matěj Bartoň, Minikrtek, Marek Zůna). Jedno tělo (Vojta Hýka) spalo srolované v brance. Další těla spala u žebřin a pod košem na basket. Když jsem po osmé začal dělat decentní lomoz, podařilo se mi všechny nenápadně vzbudit. Vyrazili jsme do prvního patra na snídani. Díky moc za skvělou Divíškovic bábovku. Automat na kávičku si také užil. Nestačil pod tím náporem ohřívat vodu. Po snídani se všichni loudali sobotním ránem ze školy domů.
Ve škole začal úklid.
Díky moc lidičky z Laborek a ze Školy.
Díky moc všem, kdo jste nás podpořili.
Díky Milane za tu skvělou možnost.
Díky paní Štěpánová.
Díky paní uklízečko a pane školníku.

A hlavně díky moc Vám, co jste za námi přišli....
Fotky a krátké videjko od Honziče z Noci vědců jsou ZDE.
Článek v Kladenském deníku o naší Noci vědců je ke stažení ZDE a k nahlédnutí ZDE.

P.S:  Doma jsem s Minikrtkem odpadnul, a vzbudil jsem se v 16:00. Minikrtek v 18:00.
Tak zase příště....